REPELENT SS – Kauf
Nesmlouvavý buldozer s novým sedmipalcem. Čtyři zubaté tomahavky ve vašich zádech. Každá čepel jiná. Všechny rezavé a ostré současně. Společným jmenovatelem je hardcorový tyjátr v balaclavách.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Debut mladé strakonické crossoverové úderky OVERSIGHT v sobě mísí prvky olschoolového hardcore, thrashe, punku i rockových aranží. Nejtypičtějšími znaky „Sweet Insanity“ jsou neurvalý, obhroublý, nekultivovaný projev zpěváka Jakuba a výrazně dominující a skvěle zvládnuté basové linky, které tvoří to nejzajímavější a nejdynamičtější, co je na albu ke slyšení. Vokály střídají povětšinou polohu, která balancuje na pomezí melodického projevu v omezeném intonačním manévrovacím prostoru a štěkaného řevu – výsledek je neučesaný až punkově rebelský. Přitom se však najdou místa, která jsou velmi povedená a dotažená – paradoxně jsou to ta, kde je pouze čistý vokál. Například v netradiční komorní poloakustické skladbě „Dreams Won´t Come Thru...“ je Jakub po pěvecké stránce asi nejpřesvědčivější a člověk se neubrání myšlence, jestli cesta, kterou načrtává tato skladba není pro OVERSIGHT to pravé. Z aranžérského hlediska jde o nejsilnější a nejcitlivější píseň na albu. Obecně vzato rozněžnělé motivy, jakým je mezihra v „Sweet Touch Of Insanity“, kapele velmi sluší, škoda, že jsou většinou do skladeb zasazeny poměrně humpolácky a s nedostatkem citu. Dalším zajímavým místem je poslední skladba, která se v polovině zvrhává ve slunečné swing-rockové dovádění s trubkou. Škoda, že podobných výboček není více a většina materiálu se žánrově topí ve fádním spojení thrashe a hrubého HC/punku, který zcela jistě výtečně funguje živě, nicméně studiově v dnešní době zdaleka nemá tak silný potenciál zaujmout. Čest budiž alespoň zpěvným vyřvávaným chytlavkám, jakou je například refrén v „Better Way“. Pokud se OVERSIGHT v budoucnu vyvarují tuctovým skákačkám, více promyslí stavby jednotlivých písní, aby jednotlivé nápady nepůsobily nahodile a rozvinou svá silná místa, dotáhnou místy nejisté vokály, půjde o zajímavé zpestření domácí crossoverové scény.
4,5 / 10
Nesmlouvavý buldozer s novým sedmipalcem. Čtyři zubaté tomahavky ve vašich zádech. Každá čepel jiná. Všechny rezavé a ostré současně. Společným jmenovatelem je hardcorový tyjátr v balaclavách.
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!